Sabaton.cz

Rozhovor Thobbe Englund 18.8.2016

Autor: | 18. 08. 2016 10:16 | 778 zobrazení |

Rozhovor o odhochu od Sabaton, založení nové kapely, zážitcích a hudebních vlivech.

Zatraceně dlouhé a zatraceně dobré. Vždycky je výhoda, když se novinář o kapelu opravdu zajímá a zná jí.

Rozhovor s Thobbe Englundem od Martina Michaela

Jsem obrovským fanouškem Sabaton už skoro deset let. Pracoval jsem s nimi během několika příležitostí ve Švédsku a měl jsem rozhovor s Thobbem Englundem jen pár dní před tím, než oznámil svůj odchod z kapely. Jsem moc vděčný, že si udělal čas se mnou promluvit. V neděli jsme si 45 minut povídali o Sabaton, jeho sólových věcech a samozřejmě o Austrálii

Ahoj Thobbe. Jak se máš?

Jop, mám se dobře. Sedím tu a snažím se opravit KitchenAid (druh mixéru). Chtěli jsme si udělat sekaný led a něco jsme v něm zapomněli a v pátek večer jsme ho úplně zničili.

Můžu předpokládat, že v tom byl nějak zapojený alkohol?

Jo, jeden by to mohl předpokládat. Jo chtěli jsme si udělat pár jahodových daiquiri, bylo to prostě neštěstí.

Aha, no přeju hodně štěstí.

Jo, díky, pravděpodobně ho budu potřebovat.

A jinak jsi měl fajn narozeniny?

Bylo to hezké a klidné. Šli jsme do zátoky a dali si pár pivek, pak jsme šli domů, plánovali jsme jít ven na jezero, ale byli jsme docela unavení, tak se nic moc jiného nedělo. Což je docela dobře, protože dneska nemáme ani kocovinu.

Už začínáš stárnout.

Já vím. Už se cítím jako „Zítra bude taky den“.

Než se dostaneme k vážnějším otázkám. Na tohle jsem se tě chtěl zeptat od chvíle, co jsem viděl vaše poslední DVD. Můžeš popsat ten moment, kdy jsi zjistil, že zvuková stopa z nahrávání na Rockstad Falun se no…po – kazila?

Bylo to vzrušující. Bylo to v neděli po Rockstad Falun. Marie (Wiklund, manželka) a já jsme večeřeli v naší kuchyni, myslím, že bylo tak kolem páté. Pak se zastavil Hannes a Chris a Hanes se mě jen tak mimoděk zeptal: “Víš, kdo nahrával zvuk?“ A bylo mi jasné, že v té otázce je někde skrytá zpráva. Řekl jsem „Ne, počkej, tady je něco špatně?“ Tak mi řekl „Nikdo ten koncert nenahrál.“

Bylo to, no prostě tomu nemůžete uvěřit, takže jsme pár dní hledali. Protože náš monitorující chlápek obvykle nahrává všechny koncerty, každou show, každý kanál, vždycky. Ale slyšel, že to bude nahrávat někdo jiný, protože budeme točit DVD. Takže to nenahrával a předpokládal, že to udělá někdo jiný. A ten někdo jiný, vůbec neexistoval. Takže proto nebylo nic nahrané. Zatraceně skvělé, to vám musím říct…

A víte, že to byla zatraceně dobrá show. Každý cítil, že to byla jedna z nejlepších show, které jsme společně udělali. Já 70% svých sól prostě improvizuju a cítil jsem se“ Do háje, to byla skvělá noc!“ A pak to zopakovat ve studiu….Jasně, znám písničky, to není problém, ale pro mě který improvizuju sóla to bylo prostě „NEEEEEE!“

Jak dlouho ti trvalo znovu nahrát celou show?

No jeli jsme do studia Petera Tägtgrena a zvládli jsme to za den. Ale očividně to nebyl ten stejný pocit.

Dal jsi všechna sóla na 100%?

Pro mě osobně, nevím, jestli tam ta sóla od začátku byla, nejsou nahraná, jsou tam ohně a světla. Když sedíte ve studiu, tak je kouzlo prostě pryč, takže to zkrátíte, podle mého názoru. Ale to je jen asi jak to vidím já. Udělali jsme to nejlepší, co jsme mohli a k celé věci se postavili po pravdě.

Tento týden vyjde The Last Stand. Můžeš mi k albu něco říct, možná tak trochu pro lidi, kteří Sabaton normálně neposlouchají?

Nové album se od těch ostatních liší. Pokud vezmete to nejlepší z osmdesátek a propojíte to s tvrdšími skladbami Sabaton, tak získáte docela dobrou představu, o čem to bude. Je to hodně melodické a pompézní, ne agresivní. Pokud jste předtím nikdy neslyšeli Sabaton, smíchejte osmdesátkový hard rock/metal a moderní dotek kytarového sóla z pekla a budete mít zhruba představu.

Heroes bylo první album, které jsi ty , Chris a Hannes se Sabaton nahráli. Bylo tohle vytváření snažší?

Bylo to větší potěšení. U Heroes jsme při psaní moc nevěděli, co od toho druhého máme čekat. Jako bychom chtěli ostatním předvést, jaký jsme muzikanti. U tohohle alba už jsme docela věděli, kdo co a jak dělá. Věděli jsme, co čekat a z našeho úhlu pohledu i to, jak pracuje Joakim. V minulosti byl on odpovědný za muziku. Ve skutečnosti Heroes a teď Last Stand jsou jediná alba, kdy Joakim psal muziku společně s jiným členem kapely. A najednou máte možnost se do toho procesu zapojit. Myslím si, že to o něčem vypovídá. Tentokrát to bylo vážně jednodušší.

Pojďme si promluvit o tvém rozhodnutí odejít z kapely. Jak dlouho jsi hloubal, než jsi se rozhodl odejít od Sabaton a kdy se o tom dozvěděli ostatní kluci z kapely?

Během tohohle léta jsme svolal setkání a řekl jim o tom a co si myslím. Byl to trochu šok, myslím, a někteří byli určitě trochu smutní. Ale cítím to skoro tak, že teď jsme si mnohem bližší, bylo to zatracené léto. Teď do toho dáváme ještě víc na pódiu i mimo něj. Je super, že není žádná špatná atmosféra nebo tak, jsme teď lepší přátelé, než kdykoliv předtím.

To je něco, co se rozvíjí s dobou. Nemůžete říct nějaký určitý důvod, kromě toho že jste hodně pryč z domova. Na plný plyn celou dobu, 270 dní v roce. Hodně lidí si myslí „ Hrají 100-150 show ročně, to není tak špatné“, ale musíte také uvažovat o samotné dopravě. Doma taky můžete být jen měsíc, pokud je rok hodně intenzivní, to vám opravdu moc nepřidá, vážně ne.

Jakou budoucnost jsi si představoval, když jsi se ke kapele přidal v roce 2012?

Byl jsem dobře varován, že kluci jezdí jako šílení, ale byl jsem v situaci, kdy jsem nic jiného neměl. Bylo to „Jo pustím se do toho. Můžu to dělat navždycky!“ A ten pocit se vás drží dlouho dokud…

Nezestárneš?

Jo blížím se ke 40. Hádám, že už začínám vnímat, že v životě jsou i jiné věci, muzika by měla být zábava. Nechcete se praštit o zeď. Raději zmáčknu tlačítko stop a zachovám si radost, kterou mi muzika přináší. Bude to pokračovat. Jak jsme spolu mluvili, sbírám lidi pro kapelu, už máme místo na zkoušení a autobus na cesty.

V roce 2013 jsi poprvé navštívil Austrálii. Nebyl jsem svědkem té tour, ale lidi neustále mluví o vašich show s Nightwish. Lidi i teď po letech tvrdí, že to byla jedna z nejlepších věcí, kterou viděli živě.

Zatraceně, to je dobré slyšet. To určitě řeknu klukům. Myslím, že jsme trochu zvláštní. Máme svůj humor a tak, určitě zanecháme stopu kamkoliv jdeme.

Co si ty pamatuješ ze své první návštěvy?

Měl jsem otravu z jídla, měli jsme den volna v Číně. Byli jsme se kouknout na chrámy a tak, pak jsme letěli do Austrálie. Prvních 24 hodin v Austrálii nebylo pěkných, to ti řeknu. Trvalo mi tři dny se dát dohromady a byli jsme tam jen na týden, což je škoda. Ale aspoň na něco jsme měli čas. Všimnul jsem si toho, že lidi vypadají fakt mile. Vážně jsem neměl Austrálii moc rád, to přiznám. Ale vážně milí a hodní lidé, vážně.

Nevíš, jestli se plánuje nějaká další cesta?

Pokud vím, tak ne. Ale nemyslím si, že by to bylo úplně nemožné, je to trh, který vidíme jako nedotčený, a pokud jsme zanechali tak dobrý dojem, pak je návrat určitě možný. A to je vážně dobré slyšet. Určitě Pärovi řeknu o tom, co jsi mi vyprávěl.

Je nějaká písnička od Sabaton, kterou jste nehráli a kterou by sis rád zahrál naživo?

Ano, Stalingrad. Hráli jsme to naživo jen jednou, jen v Rusku. Ale zatraceně si myslím, že to je moje nejoblíbenější skladba, je zatraceně úžasná! Je zatraceně progresivní a zlá.

Jsem si jistý, že kluci jí teď budou hrát každý večer, jen aby tě naštvali.

To určitě budou.

 Trochu standardní otázka, můžeš mi říct o nějaké podivné věci, která se vám stala během tour?

Bedňáci se rozhodli dát si závod na čas v saltech zezadu autobusu dopředu. Jednomu z nich se povedlo dopadnout tak, že dopadnul na čelní sklo a zničil ho. To je docela vtipná historka, ne?

Kdybys měl popsat členy kapely třemi slovy:

To je záludné. Tak se na to podíváme. Chris: laskavý, velký, neohrabaný. Pär: chytrý, tvrdohlavý a  řídící. Joakim: tvrdý/houževnatý, férový, inteligentní. Hannes: myslím, že to bude rozpustilý, laskavý a odhodlaný.

Myslím, že sis vedl dobře.

Jo vážně to docela sedí.

Promluvme si tvých sólových projektech, především o tvém sólovém albu, které bylo vydané letos. Pocit, který jsme měl při poslechu Before the Storm, je takový výprodej kreativity, která není úplně využitelná u Sabaton Je to pravda?

To je stoprocentně správně. Jsou tam rify a kusy, které by k Sabaton určitě zapadly, staré věci, které jsem zremixoval a zremastroval. Ale pak jsou tam věci, které prostě nezapadnou do metalových  a hardrockových kapel, ať už je to Sabaton nebo ne, a jsou zatraceně dobré. Tak jsem udělal super dvojité album a vydal ho. Trošku takový výprodej, jak jsi řekl.

Je tam tolik skladeb a především různých hudebních stylů na jednom albu, nebál ses, že to bude trochu moc?

Věřím, že to je album, kterému musíte otevřít svou mysl. Je strašidelně velké. Rozhodně je v něm hodně variability. Nemyslím, že bych se bál, prostě jsem počítal s tím, že pro hodně posluchačů bude záludné. Ale! Když si k němu sednete a zaposloucháte se, tak objevíte různé věci…Každá z těch skaldem pro mě něco znamená na osobní úrovni, něco hodně silného. Není to něco, u čeho bych byl tlačený, to vytvořit. Je to něco, co rostlo šest let, když jsem se na psaní prostě cítil, když byla ve vzduchu skutečná inspirace. Je to velké album se spoustou významů, a hodně hlubokými věcmi. Je symbolem mojí hudební stránky. Je to hodně upřímné album.

Zmínil jsi svou novou kapelu, zajímá mě jaký druh muziky to bude. Bude to End of Oil nebo San Francisco?

Bude to trochu víc ke stylu End of Oil. Bude to klasický heavy metal. Budu to já, kytarista, basák, který bude dělat sbor, klávesák a zatraceně úžasný bubeník. Já bud zpěvák a kytarista. Všechno od tvrdých záležitostí jako Yngwie Malmsteen po Deep Purple. Dělám na albu, které bude vydané bůh ví kdy, a zatím nemám smlouvu, ale album bude klasický heavy metal, prokombinovaný skoro s KISS. Ne tak schizofrenní jako to poslední.

Už jsi našel všechny členy, které potřebuješ?

Trochu dozadu jsem našel bubeníka, který je hodně zkušený a tady z Falunu. Jmenuje se Johan Grandin. Fantastický bubeník. Zatím jsme v kapele my dva. Ale v tom nevidím problém, budu se o to starat po Rockstad Falun. Bude nějaký výběr, vážně se nebojím.

Zajímal by mě vztah kapely k Nightwish? Očividně díky vztahu Hannese a Floor. Jste dobří přátelé?

Rozhodně ano. Hrály jsme spolu týden v Kanadě. Obě kapely jsou dobří přátelé. Známe je dobře a vždycky nám spolu bylo kruci dobře.

Jsi dobrý kamarád s Emppu? Inspiruje tě?

Myslím si, že inspiraci sdílíme. Vždycky jsem poslouchal Nightwish, objevil jsem je tak někdy koncem devadesátých let. Vždycky jsem si bral inspiraci z takového toho obrazu velkého zvuku, oni ho měli svého druhu první. Jako celek mě ta kapela hodně inspiruje. Ale Emppu jako kytarista, ovlivňují nás stejné věci. Je to talentovaný kytarista, nehraje moc opravdu pokročilých věcí, ale když ano, tak ty kráso. Má krásný tón, mám rád jeho tón.

Nedávno jsi nahrál na Facebook fotku, kde zmiňuješ první hádku s Chrisem, chceš k tomu něco říct?

Byla to naše první společná tour 2012. Předtím jsme se neznali, byli jsme zavření v jednom autobusu sedm týdnů s volným přístupem k alkoholu, mohlo se stát cokoliv. Ale nešlo o nic vážného, šlo o takové to porafání a okukování než jsme se opravdu poznali. Procházeli jsme přesně kolem toho místa, cítili jsme to jako uzavření kruhu, protože odcházím z kapely, tak jsem udělali fotku.

Než to ukončíme, můžeš nám představit Raubtier? Vím, že jsi s nimi spojený a podle mého názoru si zaslouží víc mezinárodních fanoušků (to se ním shodnu, je to fakt skvělá kapela. Doufám, že k nám přijedou).

Jop, to je zvláštní kapela. Zvláštní je jejich zvuk, i jejich poselství a zpěv. Je to syrový zvuk a slova jsou skvělá. Muziku můžu popsat jako syrovější Rammstein

 

Komentáře

Přidat komentář

Created by Sabra & Golem ©2015